Mají po nadílce

My lidé si na dárky musíme počkat až do večera, správně do okamžiku, kdy začne svítit první hvězda. Teprve pak můžeme zasednout ke štědrovečerní večeři. Ale labutě dostaly dárek už dopoledne.

Šel jsem za nimi tak brzy už proto, že mám v paměti, jak to vypadalo u Bajkalu před dvěma lety, kdy se zde stála na krmení doslova fronta. Labutě ale pak stejně už pečivo nechtěly, jak byly přežraný.

Sídliště Závodu míru v ranní mlze

Labutě na Bajkale zrovna moc velký zájem o obilí neprojevily. Asi jim připadalo, že je to pro ně moc zdravé, ale dát jim rohlíky.... Možná, že je i problém, že na to nejsou zvyklé, že by jim někdo nabídnul zrovna obilí.

Naštěstí jsem se nenechal odradit a zkusil jsem ještě druhý pokus. Labutě když viděly, že u mě pečivo nevyžebrají, tak se pustiliy s chutí i do zrní. Udělaly mi radost. :-)

Samozřejmě jsem jim nedal všechno zrní, ale nechal jim něco i na příští dny.